Majdalena
Majdalena (dříve Svatá Máří Magdalena, německy Sankt Maria Magdalena) je obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije zde 490[1] obyvatel.
Majdalena | |
---|---|
![]() Kostel sv. Maří Magdaleny | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třeboň |
Obec s rozšířenou působností | Třeboň (správní obvod) |
Okres | Jindřichův Hradec |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 48°57′39″ s. š., 14°51′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 490 (2024)[1] |
Rozloha | 12,96 km²[2] |
Katastrální území | Majdalena |
Nadmořská výška | 438 m n. m. |
PSČ | 378 03 |
Počet domů | 174 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Majdalena 78 378 03 Majdalena info@ou.majdalena.cz |
Starosta | David Sekáč |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Majdalena | |
Další údaje | |
Kód obce | 546712 |
Kód části obce | 89907 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Majdalenou protéká řeka Lužnice a vodní kanál Zlatá stoka. Na řece Lužnici se v blízkosti vesnice nachází vodácky nebezpečný jez Pilař, jehož vzdutí zajišťuje napájení Zlaté stoky. Výrazný přírodní objekt je pískovna, ze které se v dřívějších letech těžil písek. Nachází se v biosférické rezervaci UNESCO a v CHKO Třeboňsko.
Nachází se zde malotřídní škola, mateřská škola, dva hostince, motorest a jedna prodejna potravin.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1397. Na místě současného kostela byla ve středověku písečná poušť, kde byla poustevnická chýše. Na jejím místě byla v roce 1400 postavena kaple, která dostala jméno Majdalena. V 16. století byla přestavěna na kostel. Věž byla dostavěna v roce 1866. V době stavovského povstání byl u Majdaleny postaven obranný srub. V roce 1619 byly kostel i dvůr poničeny císařskými vojsky. Na západ od Majdaleny byla další poustevna. Zde vznikl kostel svaté Barbory. Později kostel zpustl a jeho inventář si rozebraly okolní kostely. Například kazatelnu vyřezanou ve tvaru velryby získal bošilecký kostel. Kde stál kostel, je nyní jen kaple. Na začátku 20. století byla v kostele sv. Máří Majdaleny objevena část velmi cenného gotického deskového oltáře. Další díl byl objeven v domanínské kapličce.
V roce 1945 došlo u mostu přes řeku Lužnici k boji mezi německými jednotkami a Rudou armádou. Zahynulo zde 10 ruských vojáků.[4]
Pamětihodnosti
editovat- Kostel svaté Maří Magdalény na okraji vesnice
- Kaple svaté Barbory u samoty Barbora v lese, dříve zde stával poutní kostel
- Národní kulturní památka Rožmberská rybniční soustava[5]
Školství
editovatVznik majdalenské malotřídky se datuje k roku 1848. V současné době do ní dochází 23 žáků. Vznik mateřské školy a školní jídelny se datuje do sedmdesátých let 20. století přestavbou farního úřadu římskokatolické církve. Škola i školka je zvenčí vyzdobena plastickými obrazy akademického malíře Josefa Pecy, který je daroval obci.
Doprava
editovatObec leží na železniční trati České Velenice - Veselí nad Lužnicí, v katastru obce se kromě stanice Majdalena (do roku 2005 nesoucí název Chlum u Třeboně[6], původně Chlumec-Pilař[7]) nachází též Majdalena zastávka.
Ze stanice vyjížděl vlakem Ferdinand d'Este v červnu 1914 do Sarajeva (tam dorazil 28. 6. 1914). Drážní domek, ve kterém se arcivévoda připravoval na cesty, dosud stojí, stejně jako původní budova nádraží.
Vodácký sport
editovatV obci Majdalena je vodácké tábořiště o kapacitě 174 stanů a 2 chatky. V areálu je také kiosek a parkoviště. Blízko obce, ale již v sousedním katastrálním území Hamr, se nachází známý jez Pilař.
Sbor dobrovolných hasičů
editovatByl založen roku 1897, funguje dodnes. Každoročně se dobrovolní hasiči zúčastňují hasičských soutěží jak v kategorii mužů, tak i v kategorii žen. Důležitou roli hraje také v kulturním a společenském životě obce.
Rodáci
editovat- Jan Sigmund (1890–1940), profesor veterinární medicíny, činný v kladrubském hřebčíně a na ČVUT.[8]
- Tomáš Plch (1890–1942), český legionář, důstojník Československé armády a účastník odboje, popravený nacisty[9]
- Adolf Sigmund (1892–1934), lékař-radiolog, průkopník využívání rentgenu při diagnostice, docent pražské lékařské fakulty[10]
- Jiří Havlis (1932–2010), český atlet, který roku 1952 získal zlatou olympijskou medaili ve veslování[11]
Galerie
editovat-
Kaple svaté Barbory
-
Železniční stanice
-
Restaurace Kotva
-
Sloupárna
-
Majdalenský dub
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ KROUPA, Stanislav. Zázraky před jižní hranicí. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2005. ISBN 80-86829-12-X.
- ↑ Památkový katalog: Rožmberská rybniční soustava [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.
- ↑ http://provoz.szdc.cz/portal/Show.aspx?oid=34992
- ↑ Faksimile jízdního řádu 1918. csd1918.wz.cz [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-19.
- ↑ Prof. dr. Jan Sigmund zemřel. Národní listy. 1940-12-12, roč. 80, čís. 339, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-07-21].
- ↑ Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee [online]. [cit. 2018-01-29]. Příjmení a jméno: Plch Tomáš; Zaměstnání: plukovník gšt., úředník; Datum narození: 13.12.1890; Místo narození: Herda; Provinění: Dne 3.8.1942 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za velezradu a napomáhání nepříteli (odbojová organizace Obrana národa); Datum popravy: 6.11.1942; Způsob popravy: gilotina; Zdroje: ABS (141), Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee, NA (KT-OVS). Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-12.
- ↑ ŠVÁB, Václav. Za † doc. Dr. Adolfem Sigmundem. Časopis lékařů českých. 1934-07-20, roč. 73, čís. 29, s. 820–822. Dostupné online [cit. 2018-07-21].
- ↑ Profil Jiřího Havlise Archivováno 12. 10. 2012 na Wayback Machine. na Sports Reference.com
Literatura
editovat- Černý Jiří: Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous, České Budějovice 2009.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Majdalena na Wikimedia Commons
- Majdalena v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)